Historické události a táborský hrad
Obdobně jako o počátcích středověkého města (ve 13. století zvaného Hradiště) byly vedeny dlouholeté odborné diskuse i o době prvního založení hradu na táborské ostrožně, stejně jako o jeho původní podobě a případné stavební odlišnosti od hradu 15. století, kdy bylo město (po krátkodobé existenci necelého jednoho desetiletí ve 13. století) po 150 letech znovu založeno v r. 1420 husity. Do nově osazeného husitského města byl zakomponován i hrad, který se stal součástí nově budovaného městského pevnostního systému (postupně posilovaného o hradební zeď s parkánem, baštami ad.), jež se stal pro mnohá evropská města vzorem při budování opevnění ještě v následujících staletích.
Přestože je první písemná zpráva k táborskému hradu zachována až z r. 1370, je v současné době odborníky přijímáno, že k první výstavbě zde došlo z iniciativy krále Přemysla Otakara II. ve třetí čtvrtině 13. století, po jeho smrti získali ostrožnu zpět do svého vlastnictví páni z nedalekého města Ústí (jedná se tedy o jeden ze dvou případů, kde je na táborské ostrožně doloženo po zániku města ve 13. století i osídlení ze 14. století, tj. kostel sv. Filipa a Jakuba, jmenovaný v písemných zprávách k r. 1388, a zmiňovaný hrad). V r. 1420 ostroh nad řekou Lužnicí obsadili husité a založili zde město, zvané Hradiště hory Tábor (dnes Tábor), a upravili a přestavěli i hrad. Ten přestal sloužit svým účelům jako pevnostní a společenské centrum města po výstavbě důležitých obecních a církevních staveb, jako byly radnice a děkanský kostel Proměnění Krista Pána na hoře Tábor. Patrně již v průběhu 16. století hrad pustl, v r. 1532 ho závažně zasáhl jeden z největších městských požárů, a postupně byly jeho prostory přestavovány a využívány k pivovarskému provozu. Nejvýznamnějšími proměnami do podoby pivovaru prošel areál hradu v letech 1612-1614 a po té byly provozní prostory postupně rozšiřovány a zdokonalovány až do 20. století

zpět na úvodní stranu

..