V současné chvíli je dokončena první etapa kancelářského zpracování dat získaných archeologickým výzkumem v r. 2005. Ta spočívala v propojení plánové dokumentace, fotografické dokumentace, pracovních poznámek z archeologického deníku a výsledků antropologického výzkumu se studiem zkonzervovaných předmětů vyzvednutých z jednotlivých hrobů. Získaný balík informací byl dále konfrontován s dostupnými historickými písemnými a kartografickými prameny.
Již dnes můžeme konstatovat následující. Máme jednoznačně prokázanou skutečnost, že tato část Českých Budějovic sloužila jako městské pohřebiště již od 13. století. Máme zde potvrzeny pohřby významných budějovických rodin, například Zahrádků - Sovinských, přičemž Lukáš Zikmund Zahrádka Sovinský byl od roku 1662 do roku 1683 rychtářem a primasem města, nebo rodiny Ottů z Ottenhalu, konkrétně Františky Pauly von Ottenhal, dcery hejtmana bechyňského kraje.
V jednotlivých nálezech po konzervaci předmětů vyzvednutých z hrobů dominují mince, celkem 6, které lze datovat od 14. století po novověk. Vedle mincí byly konzervovány dále nálezy vínků, medailony s vyobrazením světců, křížky, pozlacené součásti oděvů - knoflíky, a zajímavostí je nález ozdobného klíčku, který zřejmě sloužil jako amulet. Tyto klíčky se vyráběly od 17. století pro štěstí, proti psotníku, proti uhranutí, po celé Evropě od Německa po Itálii.
Po celkovém zpracování plánové dokumentace a geofyzikálního měření byl potvrzen nález zbytků pozdně gotické architektury, věže, která byla zničena požárem v roce 1641, naposledy zachycena na rytině Jana Willenberga z roku 1602. Zdivo věže porušovalo nejstarší pohřby, ke zdivu věže byla nahrnuta mocná spáleništní vrstva s lidskými kosterními ostatky, nad zdivem byly odkryty mladší, stavbou neporušené barokní hroby. Věž měla čtvercový půdorys o délce stěn 7m.